Lancia D50 #30 (1955)

Krásné druhé místo na GP Monaca 1955

V padesátých letech se vůz D50 pro Lancii ve formuli 1 měl stát vývěsním štítem, od projektu se čekaly velké výsledky, vše se ale vyvíjelo zcela jinak.

Slavný konstruktér Vittorio Jano dostal úkol pro Lancii vyvinout závodní vůz, který měl být zároveň moderní, krásný a měl být především rychlejší, než veškerá srovnatelná konkurence té doby. Především se mělo jednat o konkurenci proti tou dobou dominantní Mercedesy W 196.

Jano prezentoval originální a vysoce inovativní vůz, který byl široké veřejnosti představen 20. února 1954. Svou konstrukcí Vittorio Jano daleko předběhl svou dobu. Monopost dostal motor V8 o objemu 2,5 litru s úhlem válců 90° a výkonu 260 hp, motor byl umístěn s úhlovou odchylkou 12° vůči podélné ose vozu směrem doleva.

Toto uspořádání umožňovalo instalaci kloubového hřídele mimo střed vozidla na levou stranu, a vytvořilo tak prostor pro výrazně nižší umístění sedadla řidiče. To umožnilo velmi malou výšku monopostu s aerodynamickými výhodami. Jako další funkci konstrukce Lancie D50 je třeba zdůraznit, že motor sloužil jako nedílná součást rámové konstrukce trupu a stal se tak nosnou komponentou.

Největší pozornost však při pohledu na tuto Lancii vyvolají dva mezi koly umístěné plechové aerodynamické „prostory“. Ty mezi předními a zadními koly nalevo i napravo od kokpitu důmyslně Jano využil pro 2 úzké nádrže. Zvýšily tak aerodynamické přednosti monopostu a umožnily do nich naplnit až 200 litrů pohonných hmot. Plné nádrže umožnily monopostu absolvovat celý závod bez zastávek v boxech bez doplňování paliva, tím měl být opět získán drahocenný čas k poražení soupeřů. Vše bylo založeno na myšlence, že jízdní vlastnosti s klesající hladinou pohonných hmot v nádrží budou stabilní a pro řidiče budou reakce vozu předvídatelné. Takto rozložené nádrže měly mít podstatnou výhodu oproti běžně u konkurence používaných nádrží v zádi monopostu.

Po předčasném vypadnutí z důvodu poruchy spojky a brzd v debutovém závodě na Velké ceně Španělska v říjnu 1954 se všichni ve Scuderia Lancia horečně připravovali na následující ročník Světového poháru. Ani v následujícím závodě, prvním oficiálním GP ročníku 1955 došlo k odpadnutí všech 4 vozů a tedy dalšímu neúspěchu v horkém závodě v Argentině. Na programu byla poté dalšíí zatěžkávací zkouška v soutěži - Grand Prix Monaka 22.05.1955. Lancia D50 se startovním číslem 30 je právě tímto vozem z GP Monaca 1955.

V roce 1955 se vedle starých a hvězdných pilotů Alberta Ascari a Luigi Villoresi, do závodní stáje Scuderia Lancia připojili takoví závodníci jako byli Eugenio Castellotti a Louis Chiron.

Na startovní čáře GP Monaka 22. května 1955 byli všichni čtyři uvedení piloti, všichni v Lanciích D50. Po vzrušujícím závodě, během něhož odpadla řada vozů různých značek, získal Eugenio Castellotti cenné druhé místo.

Rok: 1955

Odkaz na video o Lancii D50:

Historie Lancie D50 a Ferrari D50

Popis modelu: model má odnímatelnou kapotu motoru, otevírací víčka nádrží benzínu, oleje, demontovatelná kola. Otevíratelná je i vzduchová klapka před kokpitem. Model, o kterém mnoho sběratelů dlouhá léta snilo je zde a patrně v tom nejlepším provedení, jaké se mu mohlo dostát. Modely pod  kódy M-176 a M-177 jsou fyzicky stejné, verze pod kódem M-178 se však od nich odlišuje - jsou jiná víčka nádrží, kód M-178 má pouze 3 boční průduchy na kapotě nad motorem, kódy M-176 a M-177 jich mají 5 a kód M-178 nemá chladiče, které byly umístěny mezi karoserií a bočními nádržemi před zadními koly. Detailnější fotodokumentaci naleznete u modelu pod kódem M-175.

Dostupnost: Ihned k odeslání

Cena u výrobce: 572€